Morfologie

osteologická determinace savců, epidermální deriváty

Morfologické posouzení bývá prvním stupněm zkoumání zajištěných důkazů. Laboratorní analýzy jsou obvykle ekonomicky náročnější, proto se využívají pouze v případech, kdy na základě morfologie není možné učinit závěr, nebo je třeba zodpovědět specifické otázky (geografický původ, stáří, příbuznost atd.).

Determinace v aplikované praxi se liší od akademických postupů, často je vázána na specifické poznatky, které nebývají publikovány. Většina nelegálního obchodu se netýká celých živočichů, ale částí jejich těl, fragmentů či výrobků, jež postrádají znaky popsané v odborné literatuře.

Obchoduje se s kostmi, zuby, drápy, rohy, části těl se používají jako dekorativní předměty, šperky, suvenýry, lovecké trofeje, talismany, bushmeat a přísady pro asijskou medicínu či magii. Pro potřeby vyšetřování je důležité určit druh zvířete a zjistit co nejvíce podrobností o jedinci (jeho původ, věk, pohlaví, příčina smrti apod.).

Výzkumný tým CEFV se v projektu ForWild zabývá osteologickým materiálem a epidermálními deriváty savců (lebky, kosti, zuby, drápy, rohy). Klíčové druhy, které jsou nejčastěji předmětem nelegálního obchodu s těmito produkty, byly vybrány na základě analýzy dat z CITES databází. Jde o větší šelmy, opice, kytovce a některé druhy kopytníků.

Tým postupně shromažďuje dostupné poznatky k determinaci (včetně šedé literatury), měří a dokumentuje materiál z muzeí a zoo a zkoumá druhově specifické znaky především kvalitativního charakteru (celkový habitus, tvar, velikost, zakřivení a poměry částí, specifické znaky, dentální charakteristiky atd.). Nalezené determinační znaky vhodné pro použití v kontrolní praxi budou zpracovány do atlasu použitelného pro kontrolní a vyšetřující složky.

Genetika

druhová a individuální identifikace kočkovitých šelem a medvěda hnědého

Genetická část projektu navazuje na projekt TigrisID (projekt bezpečnostního výzkumu MV – Aplikovaný výzkum genetiky vybraných živočišných druhů chráněných CITES), který byl zaměřen na analýzy DNA tygrů (druhová determinace v destruovaných materiálech, individuální identifikace, referenční databáze profilů). Projekt ForWild rozšiřuje spektrum testovaných druhů zvířat o další kočkovité šelmy (rys, lev, levhart) a medvěda hnědého.

Tým pracuje na navržení, otestování a validaci souprav pro RT-PCR kvantifikaci, jež budou specifické pro zájmové druhy, budou schopné detekovat přítomnost inhibitorů v izolátu DNA a stanovit koncentraci jaderné a mitochondriální DNA. Dalším krokem je multiplexní amplifikace polymorfních STR lokusů a vytvoření analytických souprav pro jednotlivé zkoumavé druhy, pomocí kterých bude možné stanovit DNA profil konkrétního jedince.

Pro každý druh by měla být vytvořena databáze profilů DNA a populační studie nepříbuzných jedinců. Tým se snaží postupovat v souladu s doporučeními International Society for Forensic Genetics (ISFG) pro analýzy DNA živočichů (publikováno 2010). Na základě zkušeností z reálné praxe byla navržena úprava těchto doporučení. 

Specifickou součástí výzkumu, na níž se podílí více týmů, je také zkoumání vlivu procesu zpracování kůží a preparace (účinky fixačních činidel, především chromu) na analýzu DNA (degradace DNA), izotopové složení, aktivitu radionuklidů a morfologické změny.

Stabilní izotopy

určení geografického původu materiálu živočišného původu

Stabilní izotopy v tkáních živočichů mohou sloužit k určení nebo vyloučení geografického původu živočichů nebo stanovení zdroje potravy, tj. k rozlišení, zda jde o jedince odchované v zajetí, nebo odchycené ve volné přírodě. Podobně mohou sloužit i analýzy prvkového složení tkání.

Forenzní použití těchto metod je dosud omezené, neboť pro určité skupiny zvířat a typy tkání dosud nejsou k dispozici dostatečná data. ČR také nemá pro své území zpracovanou referenční mapu geografického rozložení stabilních izotopů (vodík, kyslík, síra, stroncium).

Vědecký tým této části projektu ForWild zkoumá stabilní izotopy v tkáních nativních českých chráněných druhů (medvěd, vlk, rys, tetřev), jež jsou nelegálně loveny pro trofeje.

Dalším cílem je ověření, jak izotopová a prvková analýza funguje u ektotermních obratlovců (plazů), jejichž metabolismus je odlišný od metabolismu savců a ptáků. Zkoumány jsou želvy rodu Testudo a krajty zelené Morelia viridis, u nichž je prokázána vysoká míra mezinárodního nelegálního obchodu.

V magazínu Přírodovědci.cz vyšel v čísle 4/2022 k tématu následující článek:

Radionuklidy

stanovení stáří materiálu živočišného původu

V mnoha případech je pro rozlišení legálních a nelegálních výrobků či trofejí nutné znát jejich stáří. Tato část projektu ForWild se věnuje radiouhlíkovým, tedy ¹⁴C analýzám tzv. chronologických tkání chráněných druhů zvířat (zuby, drápy, zobáky, žíně) a využití analýz dalších radionuklidů (např. poměry ²³⁶U/²³⁸U nebo ¹²⁹I/¹²⁷I). K měření těchto izotopů je využíván unikátní urychlovačový hmotnostní spektrometr Milea od švýcarské firmy Ionplus.

Výzkum prováděný skupinou z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je zaměřen především na velké šelmy (medvěd, vlk, rys) a tetřeva, což jsou nejproblematičtější druhy z hlediska nelegálního lovu v ČR a EU. Mnoho trofejí v ČR pochází z čerstvě upytlačených zvířat a jsou falešně deklarovány jako desítky let staré. Ověření stáří napomáhá takové případy odhalit.

Tým rovněž provádí analýzu dalších průběžně rostoucích tkání, například slonoviny nebo šupin luskounů. Na těchto vzorcích jsou detailně studovány přírůstkové linie, které by mohly přispět k zpřesnění datování těchto tkání.

Chemie

charakterizace karbofuranu

Každoročně jsou v ČR nalezeny desítky otrávených dravců (orli, sokoli, luňáci ad.), šelem (vydry, kuny, lišky ad.), ale i domácích psů a koček. Úmyslné trávení kromě ohrožení populací zvířat a jejich týrání představuje také významné bezpečnostní riziko. Míra objasněnosti těchto činů je však bohužel velice nízká.

Nejpoužívanějším jedem je karbofuran, na nějž se zaměřuje výzkum projektu ForWild. Cílem studie je optimalizace analytických metod, zejména preparativních extrakčních a purifikačních postupů a následného analytického stanovení.

Necílené analýzy dostupných komerčních přípravků s obsahem karbofuranu (různí výrobci, šarže, vzorky z případů) mohou přinést informace o charakterizaci vedlejších přítomných látek, jež každá vyráběná sloučenina obsahuje (vedlejší produkty, prekurzory, produkty rozkladu) a které vytváří jakýsi „otisk prstu“ daného výrobce a šarže.

Porovnání přípravků, resp. složení jejich vedlejších látek by mohlo být v budoucnu použito jako nepřímý důkaz např. při rozhodování, zda výrobek nalezený u podezřelého odpovídá přípravku, kterým byla zvířata otrávena. Tým pracuje na optimalizaci metod detekce pesticidů za použití hmotnostní spektrometrie, vysoko-rozlišovací spektrometrie a ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí s vysokým rozlišením (sledování tzv. izotopové obálky).

Na webu Ekolist.cz vyšel v lednu 2023 k tématu tento článek.

Projekt „Efektivní využívání forenzních metod dokazování v oblasti boje proti wildlife crime“ (VJ01010026) byl podpořen Ministerstvem vnitra ČR z Programu Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019-2025 (IMPAKT 1)